Válka na Ukrajině už trvá 870 dní a zdá se, že prsty Rusů jsou opravdu dlouhé. CNN 11. července informovala, že pět amerických a západních představitelů uvedlo, že americká tajná služba odhalila počátkem roku 2024 plán Kremlu na zavraždění německého výrobce zbraní Rheinmetall, generálního ředitele Armina Pappergera.
CNN uvedla, že plánovaný atentát na Pappergera byl jedním z mnoha plánů na zabití vedoucích pracovníků evropského obranného průmyslu, ale že spiknutí proti Pappergerovi bylo „nejvyzrálejší“. Evropské úřady oznámily, že ruští aktéři a zástupci prováděli sabotáže a další operace hybridní války, jejichž cílem bylo odradit a narušit západní pomoc Ukrajině.
Vedle toho finské úřady informovaly o nárůstu „selhání“ GPS za poslední týden a že většina narušení leteckého a námořního GPS a radaru pochází z Ruska.
EU prý zvažuje, že trochu omezí pravomoci Maďarska jako předsednické země EU. Viktor Orbán se totiž krátce po startu půlročního předsednictví sešel vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a následně na okraji summitu NATO se setkal i s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem.
„Vedení Evropské unie (EU) údajně zvažuje omezení moci Maďarska jako předsedy Rady EU po setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a jeho snaze prezentovat se jako potenciální prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou,“ napsal ISW.
Není přitom bez zajímavosti, že publicista a spisovatel Thomas Fazi se naopak postavil za Orbána a uveřejnil otevřený dopis, v němž žádá co nejrychlejší dosažení míru.
Náš dopis na podporu mírových jednání na Ukrajině byl dnes zveřejněn ve Financial Times. Doufám, že to přispěje ke zvýšení dynamiky vytvořené mírovým úsilím premiéra Viktora Orbána, napsal novinář Thomas Fazi.
V samotném textu je uvedeno, že válka na Ukrajině bude pravděpodobně pokračovat patovou situací. Protože na jedné straně stojí Rusko, jako nejrozlehlejší země světa s celou řadou zdrojů, a na druhé straně stojí Ukrajinci, podporovaní Západem. A v této patové situaci má podle signatářů dopisu blíže k vítězství Rusko.
„Neochota oficiálních představitelů západu přijmout vyjednaný mír spočívá ve víře, že cokoliv jiného, než úplné ukrajinské vítězství, by Putinovi umožnilo ‚projít‘,“ stojí také v dopise.
A jak by se tedy podle signatářů dopisu měla situace vyvíjet dál?
„Washington by měl zahájit jednání s Moskvou o novém bezpečnostním paktu, který by chránil legitimní bezpečnostní zájmy Ukrajiny i Ruska. Po vyhlášení těchto rozhovorů by mělo okamžitě následovat časově omezené příměří na Ukrajině. Příměří by ruským a ukrajinským vůdcům umožnilo vyjednávat realistickým a konstruktivním způsobem,“ žádají signatáři.
Autoři dopisu proto v samém závěru textu přišli s výzvou.
„Vyzýváme světové vůdce, aby iniciovali nebo podpořili takovou iniciativu. Čím déle bude válka pokračovat, tím více území Ukrajina pravděpodobně ztratí, a tím více pravděpodobně poroste tlak na eskalaci až na jadernou úroveň. Čím dříve bude vyjednán mír, tím více životů bude zachráněno, tím dříve bude zahájena rekonstrukce Ukrajiny, a tím rychleji bude možné svět stáhnout z velmi nebezpečného okraje propasti, na kterém se nyní nachází,“ uzavřeli autoři.
Pod dopisem jsou podepsaní Lord Skidelsky – emeritní profesor politické ekonomie University of Warwick, nebo Sir Anthony Brenton – britský velvyslanec v Rusku v letech 2004–2008, Thomas Fazi – novinář, autor, publicista pro UnHerd, Anatol Lieven – Senior Fellow, Quincy Institute for Responsible Statemanship, Jack Matlock – velvyslanec USA v SSSR 1987–1991, Ian Proud – Britská ambasáda v Moskvě 2014–2019, Richard Sakwa – emeritní profesor ruské a evropské politiky, University of Kent, Christopher Granville – britské velvyslanectví, Moskva 1991–1995.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.